27 Zář

baum & baroš ARCHITEKTI, baum & baroš ARCHITEKTI

Lávka pro pěší přes Orlici

ČESKÁ CENA ZA ARCHITEKTURU 2017 – přihlášené dílo

Kancelář

baum & baroš ARCHITEKTI

Hauptstrasse 112 A, D – 52159 Roetgen,

Germany

www.baum-baros.de

baum & baroš ARCHITEKTIO

ppenhoffallee 95, D – 52066 Aachen,

Germany

www.baum-baros.de

Autoři

prof. Ing. arch. Mirko Baum (baum & baroš ARCHITEKTI), Ing. arch. David Baroš (baum & baroš ARCHITEKTI)

Spoluautoři

prof. Dr. Ing. Wilfried Führer (Ingenieurgemeinschaft FKJ), Ing. Vladimír Janata, CSc (EXCON, a. s.), Ing. Jiří Faltus (Transconsult, s. r. o.), Ing. Vladimír Píša (Transconsult, s. r. o.)

Adresa

Hradec Králové

Zahájení projektu

08/2008

Dokončení realizace

2012

Popis projektu

Mostní stavitelství je oborem multidisciplinárním. Vyžaduje komplexní systémové řešení, které bere v úvahu nejen technické a technologické aspekty, ale i otázky ekonomické, estetické a funkční. Zvěšené konstrukční systémy, které jsou v obdobnych případech obvyklou volbou, autoři zavrhli, neboť považují dominantu nosného pylonu v prostředí Jiráskovych sadů za nežádoucí a zvolili konstrukci sestávající ze dvou vzpínadlových nosníků, spojených v horním pásu kloubem a v pásu dolním pětistranným tažným polygonem ve tvaru ploché paraboly. Přednosti popsaného řešení jsou následující: minimalizace investičních nákladů volbou jednoduchého statického systému / omezení „mokré stavby“ na nezbytně nutné minimum (založení) / dílenská prefabrikace všech konstrukčních dílů a omezení jejich rozměrů vzhledem k požadavkům na transport / minimalizace nákladů na údržbu žárovým pozinkováním všech konstrukčních prvků / rychlá a bezproblémová montáž s minimálními nároky na použití náročných zdvihadel a pomocných konstrukcí / minimalizace zásahu do prostředí maximálním odhmotněním konstrukce. Mosty od počátku až po realizaci navržené a zpracované architektem jsou dnes spíše výjimkou než pravidlem. Pokud je architekt k návrhu mostu vůbec přizván, jedná se většinou o příspěvek ve smyslu výtvarných aplikací, či řešení sekundárních témat, jakými jsou kupř. osvětlení, barevné řešení, úpravy okolí atp. To, že by most sám mohl být architektonickým dílem se z lidského vědomí vytratilo. Použití konstrukčního systému vynalezeného francouzským konstruktérem Camilem Polonceau kolem roku 1840 a jeho transformací prostředky současné technologie je poctou inženýrům Prvního průmyslového období, pro které tautologie krásy a pravdy a tím i krása technického díla byla obecně platným axiomem.

Podobné články